Language functions to communicate appraisal and child directed speech
 
More details
Hide details
1
Katedra českého jazyka a literatury s didaktikou, Pedagogická fakulta Ostravská univerzita, Mlýnská 5, 701 03 Ostrava, Czech Republic.
 
 
Submission date: 2016-08-30
 
 
Final revision date: 2016-12-12
 
 
Acceptance date: 2016-12-12
 
 
Publication date: 2017-09-29
 
 
Corresponding author
Kamila Sereková   

Katedra českého jazyka a literatury s didaktikou, Pedagogická fakulta Ostravská univerzita, Mlýnská 5, 701 03 Ostrava, Czech Republic.
 
 
Wychowanie w Rodzinie 2017;16(2):45-65
 
KEYWORDS
ABSTRACT
Language used by parents to communicate with children is characterized by specific features. Adults use different language in communicating with other adults than in communicating with children. This paper is focused on analysing authentic recordings of common spoken discourses in families related to specific situations and activities (for example, children getting ready for school, art and craft activities, sitting at the table, etc.). The analysis will focus on examining the illocutionary language functions used to communicate the child’s appraisal (mainly praise, criticism, reproach), i.e. on the parent’s intent to express the appraisal of a child. The analysis draws upon the frequency of illocutionary language functions (in the whole sample, in pre-defined age categories of children, in specific activities offering examples of spoken discourse); further, the indication of illocutionary functions as expressed in the spoken discourse will be explored.
 
REFERENCES (18)
1.
Daneš F., Verba dicendi a výpovědní funkce, [in:] Studia Slavica Pragensia, Univerzita Karlova, Praha 1973.
 
2.
Ferguson Ch., Baby talk as a simplified register, [in:] Talking to Children: language input and acquisition, Cambridge University Press, Cambridge 1977.
 
3.
Gavora P., Úvod do pedagogického výzkumu, Paido, Brno 2000.
 
4.
Grepl M., Karlík P., Skladba češtiny, Votobia, Olomouc 1998.
 
5.
Hirschová M., Uplatňování negace ve výpovědích s performativní platností, “Slovo a slovesnost” 1988, 49, No. 2.
 
6.
Höflerová E., Školský dialog a jeho vliv na rozvoj řeči dětí, PdF Ostravské univerzity, Ostrava 2003.
 
7.
Chloupek J., (Ne)aktuálnost slovesného děje, “Slovo a slovesnost” 1973, 34, No. 1.
 
8.
Kerlinger N.F., Základy výzkumu chování, Academia, Praha 1972.
 
9.
Kořenský J. et al., Komplexní analýza komunikačního procesu a textu, PdF v Českých Budějovicích, České Budějovice 1987.
 
10.
Miovský M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, Grada, Praha 2006.
 
11.
Mitrová A., Sabol J., Slančová D., Zimmermann J., Realizácia suprasegmentálních javov v reči orientovanej na dieta, “Slovenská reč” 2006, 71, No. 1.
 
12.
Müllerová O., Komunikativní složky výstavby dialogického textu, Univerzita Karlova, Praha 1979.
 
13.
Müllerová O., Mluvený text a jeho syntaktická výstavba, Academia, Praha 1994.
 
14.
Müllerová O., Hoffmannová, J., Schneiderová E., Mluvená čeština v autentických textech, H&H, Jinočany 1992.
 
15.
Průcha J., Dětská řeč a komunikace, Portál, Praha 2011.
 
16.
Searle J.R., Classification of speech acts, “Language in Society” 1976, No. 5.
 
17.
Slančová D., Reč autority a lásky, FF Prešovskej univerzity, Prešov 1999.
 
18.
Vágnerová M., Vývojová psychologie. Dětství a dospívání, Univerza Karlova, Praha 2014.
 
eISSN:2300-5866
ISSN:2082-9019
Journals System - logo
Scroll to top